Církev československá husitská

Církev československá husitská vznikla na počátku 20. století z hnutí katolického modernismu v návaznosti na dědictví české reformace. Jejímu vzniku předcházely Vánoce roku 1919, kdy byly spontánně slouženy reformními kněžími bohoslužby v českém jazyce v mnoha katolických kostelech, a to i přes zákaz tehdejší církevní hierarchie. Datem jejího vzniku je 8. leden 1920. V tento den došlo k zásadnímu rozhodnutí, že bude utvořena nová samostatná církev. Stalo se to v Národním domě v Praze na Smíchově při jednání Klubu reformních kněží, v jehož čele stál ThDr. Karel Farský (1880–1927), modernisticky orientovaný kněz a profesor náboženství. Dne 11. ledna 1920 byla v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí tato nová církev veřejně vyhlášena. Přihlásila se k odkazu české reformace – Mistra Jana Husa, husitů a českých bratří. V jejím programu došlo k určitému souznění s názory T. G. Masaryka o vyzdvižení humanitních hodnot české reformace a významu náboženství pro moderního člověka. Státem byla tato církev uznána 15. září 1920.

Motivy vzniku Církve československé husitské jsou spojeny s úsilím o rehabilitaci Kristova evangelia a křesťanství před moderní českou společností.

citát z brožury: „Portrét Církve československé husitské“ - ke stažení na:

https://www.ccsh.cz/dokumenty/665-portret_salajka_opt.pdf